Ještě než se začtete do tohoto článku, musím vám sdělit, že jsme prožili tolik neuvěřitelných zážitků a viděli tolik překrásných věcí, jež se mi tady bohužel nevejdou. A tak zde vypichuji jen to nej ze všech nej. Pokud někoho zajímá vše, co se nám na cestě přihodilo (a nebylo to vždy jen to nejlepší), přečtěte si článek na mém soukromém webu (odkaz na konci).
Tento rok jsme znovu zavítali do Asie. Vydali jsme se do země tisíce vůní, druhé nejlidnatější na světě, do země, jež je kolébkou hinduismu – do Indie.
Indie se dělí na 29 států. My přiletěli do Dillí, jež je mj. i samostatným státem. A protože byla půlnoc, ubytovali jsme se, zalezli do postelí a únavou spali až do 10 do rána. Naše ulička byla živá a plná stánků. Také plná odpadků a někde i dosti zapáchala, ale to je prostě Indie.
Dillí je obrovské město a my toho navštívili strašně moc. Např. mešitu Jama Masjid, která je největší mešitou v Indii a odstartoval v ní náš selfie maraton. Žádostí o fotku jsme po celých 30 dní, které jsme v Indii strávili, dostali snad bilion a po pár dnech jsme se cítili jako nějaké slavné hollywoodské celebrity 😀
Z dalších zajímavých míst, která jsme v Dillí navštívili, uvádím např. India Gate, což je oblouk vypadající jako Vítězný oblouk v Paříži, pevnosti Red Ford či Purana Qila, což je jedna z nejstarších pevností v Indii, hrobky indických panovníků, hinduistické chrámy nebo také prezidentské sídlo.
V Indii je velmi těžké jakkoli cestovat, protože na vše je potřeba dopředu rezervovat lístek. Zpočátku to byla naše noční můra, nakonec se ukázalo, že to jde docela lehce a bez problémů. A tak jsme si koupili po pár dnech lístky na vlak a přesunuli se na sever, do státu Panjab, do města Amritsar, které leží 25 km od hranic s Pakistánem, kde každý den při západu slunce probíhají ceremonie uzavírání hranic.
V Amritsaru byl naším hlavním cílem Golden Temple, který jsme si nenechali ujít jak ve dne, tak za tmy, kdy je překrásně nasvícen. Je to sikhský chrám a byla v něm samozřejmě spousta Sikhů. Někteří se chodili i koupat do jezera, jež leží uvnitř a pro Sikhy je silně posvátné.
Po Amritsaru jsme to stočili zpět na jih a navštívili Agru ve státě Uttar Pradesh. Asi nejturističtější a nejznámější místo v Indii se světoznámou hrobkou Taj Mahal. Člověk by řekl, že na takovém místě bude čisto a uklizeno. To jsme se ale hrubě mýlili. Při pohledu z okna jsme viděli místní, jak u kolejnice vykonávají potřebu. Sotva jsme opustili vlak, ucítili jsme ten zápach a museli si dát pozor, kam šlapeme 😀
Taj Mahal byl pro mne nepopsatelný zážitek! Přesně jako z obrázku. Uprostřed řeka, kolem stromky a ve středu mohutná bílá stavba, která se díky své kráse stala symbolem Indie! Nejen, že je zařazena na seznamu UNESCO, ale patří také mezi sedm nových divů světa. Pohled na něj se mi vryl hluboko do paměti a nikdy na to nezapomenu.
Ale Agra není jen Taj Mahal. Je tu mnoho dalších památek, různých hrobek, mauzoleí a pevností, které jsme si nenechali ujít.
Nevynechali jsme ani nedaleké město Amber se stejnojmennou pevností, která nás překvapila svou monumentálností. Poté jsme se přesunuli do Udaipuru, jenž se stal naší srdcovkou. Je tam čisto a jsou zde velmi milí lidé. Hodně času jsme trávili na ghátu, kde jsme pozorovali místní při jejich běžném každodenním životě.
Také v Jodhpuru, kam jsme se přesunuli poprvé autobusem, se nám líbilo. Nejvíce asi park plný chrámů a hulmanů a místní trhy s hodinovou věží. Odtud nás čekal nejdelší přejezd, co jsme kdy zažili. Z východu ze státu Rajasthan na západ do státu Západní Bengálsko, do města Kalkaty. 1850 km lůžkovým klimatizovaným vlakem. Zpočátku jsme se toho trochu obávali, později jsme zjistili, že je to to nejlepší, co při cestování můžeme zažít – kontakty s místními, povídání si s nimi = zážitky k nezaplacení.
Kalkata nás překvapila. Na první pohled šlo vidět, že jsou v ní pozůstatky britské kolonie. Tuk-tuky vystřídaly žluté taxíky. A dokonce zde měli KFC s reálným kuřetem! Po 15 dnech konečně MASO!!! 😀
I v Kalkatě jsme toho spoustu navštívili. Od památníku královny Victorie přes několik hinduistických chrámů až po centrum vědy a techniky.
Pak jsme začali směřovat zpět na sever. Vydali jsme se do Varanasi ve státě Uttar Pradesh, jež se stalo další naší srdcovkou. Nachází se zde posvátná řeka Ganga, díky níž je samotné město proslaveno. Pravidelně se na jejích ghátech provádějí různé posvátné ceremoniály a spalují mrtvoly. My se zde pohybovali několik dní a pozorovali život místních. Poprvé v životě jsem viděl mrtvého člověka, který byl spálen na ohni. Bylo to něco neuvěřitelného, ale zároveň velmi smutného. Nevynechali jsme ani projížďku na loďce po řece Ganze.
Udělali jsme si i výlet do nedalekého města Sarnath, kde se nachází buddhistické chrámy a stúpy. Poté jsme se přesunuli do města Khajuraho ve státě Madhya Pradesh. Khajuraho proslavily dokonale zachovalé chrámy s erotickými motivy. Kromě nich jsme navštívili i krásnou přehradu.
Protože se náš pobyt pomalu chýlil ke konci, vrátili jsme se zpět do Dillí, kde jsme strávili poslední tři dny. Navštívili jsme ještě Lotosový chrám, který svým tvarem připomíná Operu v Sydney a minaret Qutub Minar, který je se svou výškou 73 metrů největší v Indii. Zbytek dnů jsme už jen relaxovali a užívali si indické dobroty 😀
Zvládli jsme Indii, zvládneme už všechno!
Na webu vychází stejná verze článků jako v časopise. A protože do časopisu by se celý můj článek nevlezl, musím jej nějakým způsobem zkrátit. Chcete-li si tedy přečíst plnou verzi, podívejte se na mé stránky kolemzeme.tode.cz. Kromě plné verze zde také najdete fotogalerii ke každému článku a mnohem více, tak se nezapomeňte podívat.
Ohodnoť příspěvek
(6 hlas/ů, průměr: 4,17 z 5)
Loading...
0 komentářů